Pořídili jsme si k Vánocům s manželem fotopast a hned jsme si ji odvezli s sebou do Portugalska, abychom ji vyzkoušeli během našeho lednového pobytu.. První pokusy zachytit některého ze zástupců fauny přírodního parku Vale do Guadiana jsme podnikli přímo ve vesnici.. Než jsme se naučili základní principy, jak nastavit a umístit toto chytré zařízení, natočila fotopast jenom nespočet ve větru se pohybujících větviček a několik místních domácích koček, které přicházely k našim dveřím loudit o potravu. 

  Z naší vesnice vede k hlavní silnici do Mertoly  dlouhá úzká silnička a z ní jsme měli možnost opakovaně pozorovat velké kroužící orly, kteří občas usedali na vyvýšené místo - jakousi haldu kamení - na jednom z mnoha nízkých pahorků. Samozřejmě nás napadlo naši novou fotopast tam vyzkoušet, i když jsme v úspěch akce moc nedoufali - do našeho odjezdu zbývalo už jen pár dní..

  Nakonec výsledek předčil naše očekávání. Hned po prvním dni fotopast zachytila orla, i když hodně zdálky ( zařízení jsme ukryli v kamení na zemi několik metrů od haldy ).

  Další den jsme se tedy na kopeček vypravili znovu a tentokrát jsme přímo do rohu haldy  zabodli suchou větet z  eukalyptu, kterou jsme původně chtěli přiložit do krbu a fotopast jsme k ní přivázali. Obávali jsme se, že trčící větev plachého dravce odradí, minimálně, že to bude trvat řadu dní, než si orel na změnu zvykne, kupodivu  ale fotopasti vůbec nevěnoval pozornost a opakovaně během dne pózoval přímo před ní, jednou dokonce i s ulovenou kořistí - orebicí.  Samozřejmě ne všechny záběry byly vydařené - občas fotopast natočila jenom polovinu orla nebo také jenom jeho nohy a navíc se nám nepodařilo umístit ji tak, aby v záběru bylo i něco z okolí, ale stejně jsme byli spokojení. Až  fotografie nás také utvrdily v tom, že velcí dravci, kroužící skoro nadohled z vesnice, jsou orli skalní.  Před rokem jsme přitom na stejném místě pozorovali párek orlů iberských.